Dnes mě celý den bolí hlava. Ach jo, pokud mi něco nejvíc leze do těla, tak je to toto. Už jsem mnohokrát řešila, proč mě bolí hlava. No, bolí mě tehdy, když chci mít věci příliš pod kontrolou, když příliš přemýšlím, když ve mě bojují dvě podosobnosti – jedna říká, že jsem dobrá, že to, co dělám, dělám dobře a lépe v tuto chvíli nemůžu a druhá křičí, že jsem neschopná, nemožná, že jsem zase řekla něco špatně a že jsem sobecká. Už jsem se mockrát přijala v tom, jaká jsem a co dělám. Hodně jsem se v tom posunula. No, ale občas se to zanoří do větší hloubky a já musím čelit dalším nadávkám svého vnitřního kritika. Je to silný pocit z dětství. Nebyla jsem přijatá taková, jaká jsem a musela jsem se uchýlit k tomu, abych splňovala něčí představy. Známe to všichni nebo alespoň většina. No a já se uchýlila ke kritice sebe samé.

Ve svém podnikání – v tom co mě naplňuje a baví, mám před sebou další milník. Navázaní spolupráce. Už delší dobu cítím celou svou bytostí, že mě spolupráce čeká. Ale spolupracujte s někým, když se bojíte, aby Vás ten druhý neošidil, nepodvedl, když se bojíte, že budete dávat víc, než dostávat. Když máte strach, že ztratíte vlastní důležitost, že se třeba zjistí, že je někdo lepší než vy. Když to prostě neumíte a máte naprosto zkreslenou představu o tom, jak spolupráce funguje. Nejdřív je třeba si tohle všechno přiznat, dovolit si se takto cítit a pak to pustit, opustit. 

A tak to teď čistím. Tím, že si to uvědomuji a cítím, jak moc mě to bolí. Jak moc mě bolí to, jak sama sebe kritizuji. Jak moc mě bolí, když pak nechtěně kritizuji ty ostatní. Jak mě pak bolí hlava z toho všeho. Jsem v kruhu a potřebuji se dostat ven. A zároveň vím, že potřebuji si dovolit být v něm tak dlouho, dokud to bude pro mě dobré. Aby to mohlo zase odejít. Abych to v sobě nepotlačila a nemusela to řešit zase za nějaký čas.

Na bolesti hlavy jsou stovky homeopatických léků. Který ale vybrat teď na to, co řeším? Uchyluji se k homeopatickému repertoriu a vybírám z mnoha desítek stran tu správnou rubriku na mé příznaky: Bolest hlavy, týl a čelo, vlevo. No a vychází mi Alumina. Ano, to je lék pro lidi, kteří mají ztracenou identitu. A já v tuto chvíli právě tohle pociťuji.

Jo a už mě napadají další souvislosti. Levá strana je spojená křížově s pravou mozkovou hemisférou a tedy ženskou částí naší bytosti. Bolest mi tedy ukazuje, že v oblasti spolupráce a komunikace s lidmi mám potlačenou ženskou stránku – uvolnění, plynutí, spočinutí, tvořivost. 

Hmm, děkuji svému tělu a bolestem hlavy za to, že mě směřují tam, kde je to v souladu se mnou. A když jsem mimo svoji cestu, vrací mě zpátky k sobě. Děkuji .